My, z Boží milosti, v Slezi kníže těšínské
OBDOBÍ PANOVÁNÍ TĚŠÍNSKÝCH PIASTOVCŮ
Těšínská knížata původem z piastovské dynastie vládla v Těšíně až do roku 1653. I když se každý z panovníků zapsal do dějin významnými činy, měli bychom připomenout zejména osobnost těšínského knížete Kazimíra II., jenž Těšínsku vládl od roku 1477. Z doby jeho panování jsou dochovány četné písemné záznamy, dokládající postupné zdokonalování vnitřní správy země, rozvoj obchodu a řemesel v Těšíně i dalších těšínských městech. Kazimír byl i úspěšným politikem. V roce 1490 byl na sněmu slezských knížat ve Vratislavi zvolen nejvyšším slezským hejtmanem a stal se tak zástupcem českého krále ve všech slezských knížectvích.
Ve svém úřadu vytrval velmi dlouho, s přestávkami až do roku 1528. Jako stoupenec krále Vladislava Jagellonského vyjednal v roce 1498 pro Těšínsko důležitou výsadu, podle níž bylo možné dědit zemi nejen v mužské, ale i v ženské linii, a to až do tzv. čtvrtého kolena. Když zemřel kníže Fridrich Vilém, nezanechal po sobě mužského potomka. Byla to právě výsada z konce 15. století, která v roce 1625 umožnila převzít vládu nad Těšínským knížectvím Alžbětě Lukrécii, poslední kněžně z piastovské dynastie. Až po její smrti v roce 1653 připadlo Těšínsko jako odumřelé léno Koruny české pod přímou vládu českých králů, jimiž byli od roku 1526 Habsburkové.
Z hlediska vývoje veřejné správy na území Těšínska je třeba připomenout také osobnost knížete Václava III. Adama. V době jeho panování byl v Těšíně poprvé sepsán a následně zaveden ucelený soubor zemských právních norem. Zemské zřízení Knížectví těšínského z roku 1573, resp. jeho další verze z roku 1592, se stalo jakousi zemskou "ústavou", platilo po další téměř dvě staletí. K ukončení platnosti těšínského zemského práva knížete Václava III. Adama došlo až se zánikem zemského zřízení po roce 1783.
My, Václav, z Boží milosti v Slezi kníže těšínské a Velkého Hlohova etc., tak zněla oficiální titulatura knížete Václava III. Adama, která se používala na všech dokumentech vycházejících z jeho kanceláře. Nejinak tomu bylo i v listině datované na těšínském zámku 27. listopadu 1545:
My, kníže, z milosti a lásky naší a mocí listu tohoto dáváme tajmž měšťanům i vší obci města našeho Těšína k vzdělání a jich dobrému užitku pivovar u kláštera našeho v městě Těšíně, kterýž prve k témuž klášteru mnichům náležel.