- Těšínsko -

SLEZSKÁ PERLA V KORUNĚ ČESKÉ 

Těšínsko

SLEZSKÁ PERLA V KORUNĚ ČESKÉ 


Těšínsko (Těšínské Slezsko, něm. Teschener Schlesien, pol. Śląsk Cieszyński)
Těšínsko (Těšínské Slezsko, něm. Teschener Schlesien, pol. Śląsk Cieszyński)

Vydejte se s námi na výpravu za poznáním Těšínska. Překročíme při tom hranice dnešní České republiky, protože stopy po české minulosti Těšínského Slezska nebudeme hledat jen na dnešním českém území, ale vypravíme se za nimi překvapivě i do polské části původně jednotného města Těšína. Navštívíme pozůstatky hradu těšínských knížat a další zajímavá místa, spjatá s historií Těšínska. Karvinou, Frýdek či Jablunkov. Navštívíme slovensko-české pomezí. Připomeneme si legendy zdejšího kraje, například tu    o    zbojníku    Ondrášovi.   A   podíváme   se   do   archívů, kde se začteme do starých dokumentů, písemností a map. Možná právě tam zjistíme, že Ondráš vůbec nebyl oním hodným zbojníkem, jak ho podnes líčí lidové popisy. 

Po  staletí  se v Těšíně a na celém území Těšínska setkávaly české jazykové
a kulturní vlivy s vlivy sousedních národů, zejména německými a polskými.  Rozdílné   představy  Čechů,  Němců a Poláků o státních hranicích  a uspořádání této části Slezska vedly  po  první světové válce k územnímu sporu o Těšínsko, který vyvrcholil krátkým ozbrojeným střetnutím československé a polské armády v roce 1919

Od  roku  1920  je  Těšínsko  rozděleno  do  dvou částí státní hranicí na   české   Těšínsko   s   rozlohou  1 237 km a  polské  Těšínsko s rozlohou 1 013 km2. Rozděleno je i starobylé zemské hlavní město  Těšín  (něm.  Teschen,  pol.  Cieszyn),  z  jehož předměstí s nádražím v meziválečném období vyrostlo nové pohraniční město nazvané Český Těšín. 

Náš web představuje prostřednictvím několika samostatných kapitol Těšínsko nikoliv jako předmět územních sporů ve 20. století, ale jako jednu z historických zemí Koruny české ve Slezsku. Kapitoly jsou záměrně sestaveny tak, aby utvořily ucelenou mozaiku. Těžiště pozornosti je soustředěno do renesančního období, které představuje vrcholnou fázi vývoje svébytné těšínské stavovské společnosti, do období rozkvětu českého státu, jehož bylo Těšínsko nedílnou součástí až do roku 1918. Prezentujeme zde základní znaky dobře fungující zemské veřejné správy  v  podobě  těšínské  zemské  knížecí  kanceláře,  zemského  sněmu  a  zemského  soudu. Zvláštní pozornost je věnována těšínskému zemskému právu a rozšíření českého jazyka v úřadech a soudech na Těšínsku do zániku zemského zřízení na konci 18. století.

Nejstarší prokázané písemné zmínky o mnoha obcích z historického území Těšínska pochází z tzv. újezdského rejstříku (Registrum Wyasdense), podle hornoslezského města Újezd (pol. Ujazd), který vznikl na počátku 14. století (kolem roku 1305). Jsou v něm zaznamenány desátkové povinnosti obcí vůči vratislavskému biskupství (prokazatelně starší je jen první písemná zmínka o Těšíně z roku 1155 v latinské podobě jako Tescin).


Obce dnešního českého Těšínska

Bartovice (dnes Ostrava-Bartovice), Bruzovice, Darkov (dnes Karviná-Darkov), Dětmarovice, Dobrá, Domaslavice Dolní, Domaslavice Horní, Fryštát (dnes Karviná-Fryštát), Guty (dnes Třinec-Guty), Heřmanice (dnes Ostrava-Heřmanice), Hnojník, Hrušov (dnes Ostrava-Hrušov), Karviná, Konská (dnes Třinec-Konská), Kunčice (dnes Ostrava-Kunčice), Lazy (dnes Orlová-Lazy), Líštná Dolní (dnes Třinec - Dolní Líštná), Líštná Horní (dnes Třinec - Horní Líštná), Lutyně Dolní, Lutyně Horní (dnes Orlová-Lutyně), Marklovice Dolní (dnes Petrovice-Marklovice),  Muglinov  (dnes Ostrava-Muglinov),   Oldřichovice (dnes Třinec-Oldřichovice), Petřvald, Radvanice  (dnes Ostrava-Radvanice), Ráj (dnes Karviná-Ráj), Ropice, Rychvald, Sedliště, Skalice (dnes Frýdek-Místek - Skalice), Skřečoň (dnes Bohumín-Skřečoň), Soběšovice Dolní (dnes Soběšovice), Soběšovice Horní (dnes Soběšovice), Střítež (dnes Střítež u Českého Těšína), Suchá Dolní, Suchá Horní, Šenov, Tošanovice Dolní, Tošanovice Horní, Václavovice, Vendryně, Vratimov

Obce dnešního polského Těšínska

Tisovnice / Cisownica (gmina Goleszów), Čechovice / Czechowice (gmina Czechowice-Dziedzice), Dubovec / Dębowiec, Děhylov / Dzięgielów (gmina Goleszów), Gurky Malé / Górki Małe (gmina Brenna), Gurky Velké / Górki Wielkie (gmina Brenna), Hradec / Grodziec (gmina Jasienica), Hažlach / Hażlach, Jasenice / Jasienica, Javoří / Jaworze, Jílovnice / Iłownica (gmina Jasienica), Kamenice / Kamienica (gmina Bielsko-Biała), Komorovice / Komorowice Śląskie (gmina Bielsko-Biała), Kunčice Malé / Kończyce Małe (gmina Zebrzydowice), Kunčice Velké / Kończyce Wielkie (gmina Hażlach), Kostkovice / Kostkowice (gmina Dębowiec), Kozakovice / Kozakowice (gmina Goleszów), Líštná Horní / Leszna Górna (gmina Goleszów), Lipovec / Lipowiec (gmina Ustroń), Marklovice Horní / Marklowice Górne (gmina Zebrzydowice), Mazancovice / Mazańcowice (gmina Jasienica), Meziříčí Dolní / Międzyrzecze Dolne (gmina Jasienica), Meziříčí Horní / Międzyrzecze Górne (gmina Jasienica), Ochaby / Ochaby (gmina Skoczów), Pohoří / Pogórze (gmina Skoczów), Pruchná / Pruchna (gmina Strumień), Roztropice / Roztropice (gmina Jasienica), Rudice / Rudzica (gmina Jasienica), Semorad / Simoradz (gmina Dębowiec), Ustroň / Ustroń, Žibřidovice / Zebrzydowice

Dnes je historické území Těšínska v bezprostředním sousedství Ostravy jednou z nejhustěji osídlených oblastí Evropy s řadou velkých měst jako Karviná, Havířov, Orlová, Bohumín či Petřvald, ale nebylo tomu tak vždy - naopak po dlouhou dobu se řadilo spíše k málo zalidněným, lesnatým oblastem na okraji Slezska a všech zemí Koruny české. Dnešní obraz těšínské krajiny a jejího osídlení proto sotva odpovídá obrazu, jaký se naskytl cestovatelům  např.   v   15.-17.  století.   Podle dochovaných pramenů můžeme odhadovat, že ve druhé polovině 16. století celé Těšínské knížectví obývalo asi 30 tisíc lidí, přitom míra hustoty osídlení v jednotlivých částech knížectví  se   zejména  s   ohledem  na   ráz  krajiny  diametrálně  lišila. Hustěji byly osídleny nížiny na severu, kde na březích řek vyrostla města Těšín, Frýdek, Fryštát, Skočov, Strumeň či Bílsko jako přirozená střediska obchodu a služeb. Na počátku raného novověku se nejednalo o nijak velké osídlení a v 16. století výrazným způsobem převyšoval ostatní sídla jen Těšín.

          My, z Boží milosti,             v Slezi kníže těšínské 


Těšínská  knížata  z piastovké dynastie vládla v  Těšíně až do roku 1653.  I  když  se  každý  z  panovníků zapsal do dějin významnými činy, připomínáme zejména osobnost Kazimíra II., jenž Těšínsku vládl od roku 1477. 

Více informací →

Uprostřed řeky jest hranice 

                                                                                 

Historické   zemské  hranice  můžeme v mapě i terénu vysledovat poměrně snadno. Těšínsko lze situovat mezi 49°31´ a 49°57´ zeměpisné šířky a 18°34´ a 19°03´ zeměpisné délky. Přímá vzdálenost přesahuje 37 km, vzdálenost mezi severními a jižními hranicemi tohoto historického územního celku pak 48 km. 

Více informací →

Nesvornost a podvody    jsou zde cizí 

Soupisy nemovitostí, majetku i osedlých poddaných a jejich povinností si vynutila potřeba stále dokonalejší evidence a správy. První   soupisy   se   začaly  vést  v  podobě tzv. urbářů, které pořizovali majitelé jednotlivých panství. 

Více informací →

Práva a zřízení zemské Knížectví těšínského 

Těšínským Piastovcům zaručoval jejich vysoké postavení status knížat. V tomto ohledu se málo početná a chudá místní šlechta     s    nimi    v    prvních    desetiletích a staletích existence Těšínska sotva mohla rovnat. 

Více informací →

A před soudem česky 


Užívání českého jazyka v Těšíně a na Těšínsku v raném novověku je v dnešní většinové české společnosti jen málo známým a přitom mimořádně zajímavým momentem. Dominantní    postavení    spisovné   češtiny se odrazilo nejen v písemnostech těšínské knížecí kanceláře, ale i v dochované osobní korespondenci těšínských knížat i příslušníků šlechty, v písemnostech řemeslnických cechů i v zápisech v tehdejších městských knih. 

Více informací →

Luterská víra na Těšínsku



Církevní zákoník zároveň naznačuje jiný fenomén těšínské historie - protestantismus. Církevní řád totiž legalizoval postavení evangelické    církve    na   území   Těšínska. Na základě ujednání říšských knížat, mezi nimi  i  slezských, s císařem Ferdinandem I. na sněmu konaném v Augsburgu v roce 1555 byla  uvedena  v  život zásada cuius regio, eius religio...

Více informací →

Právo minci dělati v témž Knížectví těšínském


Ražba vlastních platidel - mincí byla prestižním privilegiem, kterým v zemích Koruny  české  disponovali  pouze panovník, několik     nejbohatších     šlechtických    rodů a slezská knížata. O tento znak zemské svébytnosti a současně o možnost finančního přilepšení usilovala i těšínská knížata. 

Více informací →

Mám dáti věna pět tisíc kop grošů českých knížeti Václavu 

Postavení  posledních  těšínských Piastovců na politické scéně se odvíjelo od aktivit knížete Kazimíra II. z přelomu 15. a 16. století. Úřad nejvyššího slezského hejtmana, který zastával, byl natolik prominentní, že z něho činily   známou   a   politicky  vlivnou  osobu  v celém jagellonském soustátí a výrazně ovlivnil další směřování rodu. 

Více informací →

Vojenská tažení  


Těšínsko sice stálo stranou největších konfliktů   třicetileté   války,  ale  představa, že lidé zde v té době žili v poklidném místě, vezme rychle zasvé, ohlédneme-li se jen zběžně za vojenskými taženími, která postihla život těšínského obyvatelstva.

Více informací →

Kde oni, těšínští Valaši, vždycky pásávali a salaše mívali 

Dobré podmínky pro zemědělství v nížinných částech  Těšínska  vedly  ke vzniku řady měst a obcí již dříve, podhorské a horské části Těšínska byly ale pokryty souvislou lesní vegetací - nepřístupnost terénu, chladné podnebí, množství sněhu a převážně kamenitá půda  neposkytovaly  dostatek  prostředků  pro obživu osadníků. 

Více informací →

Ondráš, proti přikázání Božskému nenáležitě se zachoval 

Rozlehlý beskydský prostor s řadou nepřístupných míst v hlubokých lesích dlouho poskytoval ochranu nejrůznějším vojenským dezertérům   či   zběhlým   poddaným,   kteří si zvolili zbojnický způsob života. První průkazné    zprávy    o    výskytu   zbojnictví na Těšínsku je možné datovat do roku 1612. 

Více informací →

Žádný mistr nemá více než jednoho učedlníka učiti 

V době vlády těšínských Piastovců zaznamenáváme i rozvoj měst. Dosavadní práva a povinnosti i život ve městech doznávaly     velkých    změn    v    souvislosti s rozvojem hospodářství a s německým přistěhovalectvím. 

Více informací →

Těšínsko v rukou Habsburků 

Když v srpnu 1625 v Kolíně nad Rýnem zemřel těšínský kníže Fridrich Vilém, nezanechal mužského potomka, a stal se tak posledním knížetem z těšínské větve piastovské dynastie mužského   pohlaví.   Podle   závěti   se  vlády v Těšíně po jeho smrti měla ujmout jeho sestra Alžběta Lukrécie. 

Více informací →

Muzeum Těšínska, všechna práva vyhrazena ©

Muzeum Těšínska, všechna práva vyhrazena
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky