Nejstarší prokázané písemné zmínky o mnoha obcích z historického území Těšínska pochází z tzv. újezdského rejstříku (Registrum Wyasdense), podle hornoslezského města Újezd (pol. Ujazd), který vznikl na počátku 14. století (kolem roku 1305). Jsou v něm zaznamenány desátkové povinnosti obcí vůči vratislavskému biskupství (prokazatelně starší je jen první písemná zmínka o Těšíně z roku 1155 v latinské podobě jako Tescin).
Obce dnešního českého Těšínska
Bartovice (dnes Ostrava-Bartovice), Bruzovice, Darkov (dnes Karviná-Darkov), Dětmarovice, Dobrá, Domaslavice Dolní, Domaslavice Horní, Fryštát (dnes Karviná-Fryštát), Guty (dnes Třinec-Guty), Heřmanice (dnes Ostrava-Heřmanice), Hnojník, Hrušov (dnes Ostrava-Hrušov), Karviná, Konská (dnes Třinec-Konská), Kunčice (dnes Ostrava-Kunčice), Lazy (dnes Orlová-Lazy), Líštná Dolní (dnes Třinec - Dolní Líštná), Líštná Horní (dnes Třinec - Horní Líštná), Lutyně Dolní, Lutyně Horní (dnes Orlová-Lutyně), Marklovice Dolní (dnes Petrovice-Marklovice), Muglinov (dnes Ostrava-Muglinov), Oldřichovice (dnes Třinec-Oldřichovice), Petřvald, Radvanice ( dnes Ostrava-Radvanice), Ráj (dnes Karviná-Ráj), Ropice, Rychvald, Sedliště, Skalice (dnes Frýdek-Místek - Skalice), Skřečoň (dnes Bohumín-Skřečoň), Soběšovice Dolní (dnes Soběšovice), Soběšovice Horní (dnes Soběšovice), Střítež (dnes Střítež u Českého Těšína), Suchá Dolní, Suchá Horní, Šenov, Tošanovice Dolní, Tošanovice Horní, Václavovice, Vendryně, Vratimov
Obce dnešního polského Těšínska
Tisovnice / Cisownica (gmina Goleszów), Čechovice / Czechowice (gmina Czechowice-Dziedzice), Dubovec / Dębowiec, Děhylov / Dzięgielów (gmina Goleszów), Gurky Malé / Górki Małe (gmina Brenna), Gurky Velké / Górki Wielkie (gmina Brenna), Hradec / Grodziec (gmina Jasienica), Hažlach / Hażlach, Jasenice / Jasienica, Javoří / Jaworze, Jílovnice / Iłownica (gmina Jasienica), Kamenice / Kamienica (gmina Bielsko-Biała), Komorovice / Komorowice Śląskie (gmina Bielsko-Biała), Kunčice Malé / Kończyce Małe (gmina Zebrzydowice), Kunčice Velké / Kończyce Wielkie (gmina Hażlach), Kostkovice / Kostkowice (gmina Dębowiec), Kozakovice / Kozakowice (gmina Goleszów), Líštná Horní / Leszna Górna (gmina Goleszów), Lipovec / Lipowiec (gmina Ustroń), Marklovice Horní / Marklowice Górne (gmina Zebrzydowice), Mazancovice / Mazańcowice (gmina Jasienica), Meziříčí Dolní / Międzyrzecze Dolne (gmina Jasienica), Meziříčí Horní / Międzyrzecze Górne (gmina Jasienica), Ochaby / Ochaby (gmina Skoczów), Pohoří / Pogórze (gmina Skoczów), Pruchná / Pruchna (gmina Strumień), Roztropice / Roztropice (gmina Jasienica), Rudice / Rudzica (gmina Jasienica), Semorad / Simoradz (gmina Dębowiec), Ustroň / Ustroń, Žibřidovice / Zebrzydowice
Dnes je historické území Těšínska v bezprostředním sousedství Ostravy jednou z nejhustěji osídlených oblastí Evropy s řadou velkých měst jako Karviná, Havířov, Orlová, Bohumín či Petřvald, ale nebylo tomu tak vždy - naopak po dlouhou dobu se řadilo spíše k málo zalidněným, lesnatým oblastem na okraji Slezska a všech zemí Koruny české. Dnešní obraz těšínské krajiny a jejího osídlení proto sotva odpovídá obrazu, jaký se naskytl cestovatelům např. v 15.-17. století. Podle dochovaných pramenů můžeme odhadovat, že ve druhé polovině 16. století celé Těšínské knížectví obývalo asi 30 tisíc lidí, přitom míra hustoty osídlení v jednotlivých částech knížectví se zejména s ohledem na ráz krajiny diametrálně lišila. Hustěji byly osídleny nížiny na severu, kde na březích řek vyrostla města Těšín, Frýdek, Fryštát, Skočov, Strumeň či Bílsko jako přirozená střediska obchodu a služeb. Na počátku raného novověku se nejednalo o nijak velké osídlení a v 16. století výrazným způsobem převyšoval ostatní sídla jen Těšín.
Těšínská knížata z piastovské dynastie
Měšek I. (1290-1315)
Kazimír I. (1315-1358)
Přemysl I. Nošák (1358-1410)
Boleslav I. (1410-1431)
Eufémie, Václav I., Vladislav, Boleslav II.,
Přemysl II. (1431-1442-1452)
Přemysl II. (1452-1477)
Kazimír II. (1477-1528)
Václav III. Adam (1528-1579)
Sidonie Kateřina (1579-1594)
Adam Václav (1594-1617)
Fridrich Vilém (1617-1625)
Alžběta Lukrécie (1625-1653)